Kipp d'Amundsen Siberian Husky Kennels

PÉČE O TLAPKY PSÍHO SPORTOVCE

Jeden ze základů úspěchu a spokojenosti Vašeho spřežení

Před několika lety jsem si půjčila do svého rekreačního spřežení fenku huskyho, kterou její majitel nemohl zapřahat s ostatními psy, protože si strhla tlapky a od té doby ne a ne běhat.

Ušila jsem jí proto botičky z tvrdého plátěného materiálu a po každém tréningu jí pečlivě mazala tlapky krémem. Postupně pak zjistila, že běhání na tvrdém povrchu a po kamíncích není takovým utrpením a dnes již spolehlivě trénuje a závodí i bez botiček od podzimu až do jara.

Chtěla bych se zde proto podělit o některé výborné zkušenosti, které jsem za sedm let v saňovém ( a v naší zemi mnohdy spíše „károvém“) sportu nasbírala.

Především jízda po asfaltu, betonových panelových cestách, po štěrku nebo polních cestách s většími kameny a výmoly se neblaze podepisuje na psích tlapkách, což má mnohdy i psychický vliv na některé psy, kteří pak odmítají pracovat nebo nepodávají dobrý výkon.

Pravda je, že po čase si většinou spřežení na tyto povrchy zvykne a tlapky se stanou hrubějšími a odolnějšími, ale právě tím spíš je třeba se o ně pravidelně starat.

Mast na tlapky
Jeden přední aljašský musher správně říká, že: „Bez tlapek není pes“. Proto, používáte-li tréninkové tratě, které procházejí některými „hrubými“ úseky, nebo je-li většina tratě takto drsná, neměla by ve vaší psí lékárničce chybět mast na tlapky, obohacená o cenné minerály a látky urychlující regeneraci tlapek, nebo případně jiná „obyčejnější“ mast či neparfémovaný krém alespoň pro občasné použití.

Při výběru takovéto masti je třeba si uvědomit, že ne každý přípravek má stejný účinek.

Bylinné masti s obsahem vitaminu E mají většinou hojivé nebo regenerační účinky.

Z běžně dostupných přípravků je v lékárnách k dispozici například Měsíčková mast. V dnešní době navíc již existují i veterinární přípravky, určené pro takovéto použití. Například pardubická firma HERBAVET se zabývá vysloveně výrobou bylinných preparátů pro psy a koně a jejich výrobky jsou nejen kvalitní, ale cenově velmi dostupné. V jejich sortimentu se nachází i veterinární bylinná mast na tlapky, určená pro preventivní i klinické použití u sportovních psů jako jsou psi saňoví nebo dostihoví chrti.
Masti se nanášejí na bříško každého prstu na tlapce a jemně se do nich vmasírují. Před tím je však třeba tlapu řádě očistit od bláta nebo jiných nečistot. Toto se provádí samozřejmě na všech čtyřech nohách, nejlépe cca 10-20 minut před startem. Důležité je pro jistotu u psa/psů chvíli počkat, pro případ, že by si mast chtěli slízat.

Po dojezdu (i před startem) každému psu pečlivě zkontrolujte tlapky, zda nejsou odřené nebo není-li na nich známka poranění. Tato rutina je velice důležitou součástí všeobecné péče o psa a měla by být prováděna i v případě, že psům tlapky nebudete mazat nebo nepoužíváte botičky.

Samozřejmě, že je nejlépe psa na tuto kontrolu již od malička navykat, aby se nechal v klidu prohlédnout. Ušetří Vám to pak čas v situacích, kdy máte například šest psů (rovná se 24 tlapek ke kontrole) a před sebou start náročného závodu.

Po ukončení tréninku nebo dojezdu závodu (či každé etapy) by se po kontrole měly tlapky znovu očistit a namazat mastí.

Botičky
U etapových závodů, při dlouhých expedicích nebo velmi intenzivním tréninku je mnohdy nutností použít psí botičky, tzv. „dog booties“. Na etapových závodech jsou botičky navíc i povinnou součástí vybavení saní, a to samozřejmě 4-8 botiček na psa.

Původně byly psí botičky používány především v arktických podmínkách či třeskutých mrazech při jízdě po ledě nebo v umrzlém sněhu, jehož krystalky mají na tlapku stejný efekt, jako chůze ve střepech. Dnes, především vzhledem ke stále se zhoršujícím sněhovým podmínkám, zvláště ve střední Evropě, se použití botiček rozšířilo i na použití při tréninku nebo na závodech na kárách.

Při etapovém závodě Gold Nugget ´96 prvních několik dní mrzlo až náhle nastala obleva a celou noc před poslední etapou pršelo. Do rána začalo mrznout a výsledkem byla ledová krusta, která pokryla uvaziště i trať. Přesto, že organizátoři většinu trati před startem upravili a ledovou vrstvu částečně roztříštili, bylo nutné nasadit všem psům botičky. Byla jsem svědkem příjezdu spřežení, jehož musher botičky nepoužil. Naprostá většina psů měla krvavé tlapky od toho, jak krustu probořili a při pohybu zpět se pořezali o ostré okraje ledové vrstvy.

Také psi, kteří mají delší chlupy mezi prsty tlapek mívají určité problémy při jízdě ve sněhu. Ten se totiž na chlupy nalepí a nabaluje se až vznikne sněhová koule, která při neustálém došlapování tlapky na zem ztvrdne, umrzne a začne působit psu bolest tím, jak jej tlačí mezi prsty. Následně pak celá tlapka oteče, pes začne kulhat a je na nějakou dobu vyřazen z „provozu“. V tomto případě je dobré buď chlupy mezi prsty ostříhat (počítejte však s tím, že opět narostou, a ještě delší) nebo použít botičky.

Většina psích botiček se vyrábí z tzv. „polar teku“ nebo „fleesu“, měkkého výborně telpelně izolujícího materiálu, a k upevnění na nohu se používají suché zipy. Tyto botičky jsou ideální pro použití na umrzlém sněhu nebo na prašanu či sněhu zledovatělém. Je-li však obleva nebo je sníh mokrý a těžký, tento materiál nasákne vodu a pak je psu zbytečnou zátěží.

Na tento typ sněhu (který je ve středoevropských zemích nejčastější) jsou vhodné botičky z různých pěnových materiálů, které mají vodu odpudivé vlastnosti. Nesmí však být příliš neprodyšné, aby noha mohla „dýchat“ a nezapařila se.

Pro použití na hrubém povrchu při tréninku nebo na kárových závodech je dobré použít nějaký tenčí, ale tvrdší a prodyšný materiál. Osvědčilo se např. tvrdé plátno pro výrobu stanů či batohů, nebo „celtovina“. Použít lze i korduru, což je nepromokavý materiál, který se používá např. pro výrobu vaků na saně.

Botičky se většinou vyrábějí v několika velikostech z nichž například „M“ je vhodné pro Sibiřské husky pracovního typu, pro některé samojedy a většinu alaskanů a „L“, případně „XL“ je vhodné pro Aljašské malamuty, Grónské psy, ohaře nebo pro některé Sibiřské husky „mohutnější kostry“.

Je-li botička správně upevněna (nesmí nohu příliš stahovat, aby nezpůsobila otok), zůstane psu na noze po celou dobu jízdy, takže nebudete muset kupovat novou.

Při dlouhých přejezdech nebo náročných etapových závodech je třeba počítat s tím, že po dojezdu by se měly mokré, potrhané nebo namrzlé botičky sundat a dát osušit pro další použití. Pak by se měla noha zkontrolovat, případně ošetřit a namazat tlapka. Při extrémních teplotách, nocuje-li spřežení venku na sněhu nebo v podmínkách, na které nejsou psi zvyklí by se měly nasadit nové suché (nejlépe fleesové) botičky, které pokud neplánujete další jízdu stačí jen volně upevnit. Jsou vhodné pro zahřátí a chrání tlapku a vrstvu krému před omrznutím.

Také na botičky bychom měli psa navykat od malička, aby si je nechal v klidu nasadit a upevnit a aby je přijímal jako přirozenou věc, jakou je třeba postroj nebo obojek.

V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že na zdraví psa a dobrý stav jeho tlapek nemají vliv jen povrchy tratí a typy sněhu, na kterých běhá, ale i způsob ustájení psa. Je-li pes ustájen v kotci nebo u boudy, kde má suchou a čistou podestýlku (buď prkenné podlážky nebo hobliny, slámu či seno), je v té nejlepší péči. V opačném případě, kdy pes často šlape ve vodě nebo dokonce v moči, která přímo rozežírá povrch tlapek, však nejen riskujete špatnou kondici tlapek či srsti psa, ale i zhoršení celkového zdravotního stavu. Takto ustájení psi bývají snadněji náchylní k onemocnění !

Pro zajištění dobrého zdraví a spokojenosti Vašeho psa je mnoho důležitých faktorů: ať už je to správná výživa a napájení, očkování a další prevence, správný trénink nebo péče o tlapky psa, ale zanedbáte-li některý, bude to mít negativní vliv na spokojenost i sportovní úspěchy Vašeho spřežení.

Copyright © 1996 Katka Palečková, Kipp d´Amundsen Siberian Husky Kennels

Go Back