VÝŽIVA SAŇOVÝCH PSŮ
MVDr. Roman Kvapil
Výběr štěněte bývá vždy spojen s představami nového majitele, co by daný tvoreček v budoucnu pro něj měl představovat. Romantická představa zasněžených plání a na nich sáně tažené smečkou psů je zajisté představa mnoha chovatelů a majitelů saňových psů. Pak ale začne majitel střízlivět a do popředí vstoupí otázky péče o psa, kde výživa je jedním ze stěžejních momentů soužití psa a člověka. Protože, člověk je ten, kdo se v dnešní době stará o výživu svého psa. Po období štěněcím a pubertálním nám pes dospěje a začneme uvažovat, že jej zapřáhneme do saní a vyjedeme na holé zasněžené pláně . V tu chvíli nás začnou tížit otázky: Jak jej správně nakrmit? Dostal vše, co pro svůj výkon potřebuje? Bude se cítit dobře?
V tomto krátkém povídání se Vám pokusím na tyto otázky odpovědět. Poněvadž podrobný rozbor tohoto problému by dnes již vydal na celou publikaci, pokusím se seznámit vás se základy výživy saňových psů.
Těžká práce spojená s jejich výkonem vyvolává v organismu fyzický i psychický stres. Z tohoto důvodu je potřeba výživu přizpůsobit těmto novým podmínkám a uvědomit si, že takto sportující pes bude mít zvláštní požadavky na přísun energie a živin pro svalový výkon samotný i pro překonání stresu.
Na rozdíl od ostatních krmiv psů, krmení pro sportující psy musí splňovat následující kritéria:
1. Dodávat energii v optimální kvalitě a dostatečném objemuK tomu , aby se pes mohl pohybovat, je potřeba mu dodávat energii pro činnost svalů, které pohyb zjišťují. Tuto energii mu dodává strava, jako autu benzín. Jednotlivé, základní živiny obsažené v krmivu dodávají psímu organismu substrát, který je ve svalech zpracováván a měněn na energii. Sval tedy může získávat energii z následujících živin:
fosfageny (kreatininfosfát) - krátkodobě
glykogen - krátkodobě
glukóza - krátkodobě
tuky
bílkoviny
První tři zdroje energie ji dodávají jen po dobu několika minut, tudíž pro saňové psy nemají velký význam. Základem získávání energie pro svaly u saňových psů je metabolismus tuků (lipidů, mastných kyselin). O tom svědčí i výsledky výzkumu, kdy se prokázalo, že u husky se po prodloužené době svalové práce jako je např. trénink zvyšila hladima mastných kyselin v krvi. Daleko výraznější to bylo ještě v zimě.
Změřeno také bylo, že husky kryje svoji energii potřebnou pro práci při tahání saní z 10-15% karbohydráty, ze 70-90% mastnými kyselinami a z 8-12% z aminokyselin (stavebních jednotek proteinů).
O tom, že potřeba energie stoupá se zvyšující se zátěží, není potřeba hovořit, je to zřejné I z následující tabulky. Kde jsou uvedeny změny v potřebě energie u 20kg huskyho v závislosti na tělesném výkonu.
Zátěž |
Požadavek energie (kcal ME) |
základní dávka |
1000 - 1200 |
ME = metabolizovatelná energie
Energie musí být snadno a rychle dostupná v místě určení (svalová buňka). Jednotlivé živiny dodávající energií musí být takové, aby využití energie bylo provedeno s maximální efektivitou a za vzniku minimálního odpadu. Odpady totiž mohou vést ke svalové únavě a poklesu výkonu. Tak je tomu např při spalování glukózy ve svalech, kdy vzniká kyselina mléčná.
2. Minimalizovat hmotnost a objem zažitiny v zažívacím traktu
Při sportovním výkonu je potřeba uvažovat o zrychlení transitního času krmiva přes zažívací trakt (rychlost posunu zažitiny přes zažívací trakt). Z toho plyne, že veškerá energie a živiny musí být využity co nejvíce za kratší časový úsek, než při klidovém stavu. Toto je do značné míry ovlivněno velikostí podávaných částic jednotlivých složek potravy. Těžko můžeme např. počítat se stravitelností velkých kusů masa. Vzhledem k této rychlejší pasáži musí být také zajištěna vysoká stravitelnost jednotlivých složek potravy. Předpokládá se totiž zkrácení doby styku zažitiny s trávícími enzymy. Je třeba tedy třeba se vyvarovat těžko stravitelným škrobům a proteinům (vemeno, šlachy). U škrobů lze zlepšit stravitelnost tepelným zpracováním před podáním - vaření.
Podávané krmivo by také mělo zajišťovat ideální objem výkalů, aby nedocházelo jednak k velkým ztrátám tekutin, ale také větší objem výkalů svědčí o nízké stravitelnosti jednotlivých složek krmiva. Ideální objem výkalů je 40-50g/1éég sušiny krmiva.
3. Pomáhá udržet optimální množství vody v organismu
Při krmení saňových psů musíme dbát na to, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám vody zažívacím traktem. Je tedy potřeba zabránit tomu, aby pes netrpěl průjmem, který z hlediska výživy může způsobit nestravitelné proteiny (kolagen ze šlach, nedostatečně uvařené vajíčko) nadměrné množství vlákniny, nestravitelné součásti stravy. Vzhledem k tomu, že pes nemá potní žlázy na povrchu těla, dochází právě k největším ztrátám tekutin trusem.
4. Mít nárazníkový účinek na metabolickou acidózu (okyselení organismu) vyvolanou sportem
Metabolická acidóza je vyvolávány produkty metabolismu, které okyselují vnitřní prostředí organismu. Jak jsem uvedl dříve, odbourávání glykogenu a glukózy je spojeno s tvorbou kyseliny mléčné, která právě okyseluje vnitřní prostředí. Proto je nezbytné, aby psům, po nichž se vyžaduje dlouhodobější výkon, nebyli podávány karbohydráty, které mohou podporovat tuto metabolickou cestu získávání energie a tak vyvolávat snížený výkon a únavu.
5. Pomáhá optimalizovat výsledky tréninku
Tréninkem a příslušnou stravou lze nasměrovat metabolismus svalů na upřednostnění využití určitého zdroje energie. Některé určité přídavky ke krmivu mohou napomoci zlepšit využití energie ve svalech. Řadíme mezi ně:
L-karnitin
mastné kyseliny řady n-3 (získávány z rybího oleje)
arginin
vitamíny B-komplexu
L-karnitin slouží jako přenašeč dlouhořetězatých mastných kyselin do mitochondií, kde je z nich získávána energie. Mitochondrie jsou organely buněk, které jsou buněčnou elektrárnou. Např srdce, které pracuje neustále, využívá ze 60% energii z mastných kyselin a právě pro jejich metabolismus je karnitin nezbytný. Doporučuje se podávat 50 mg/kg. Mastné kyseliny řady n-3 (kyselina linolenová) zlepšují funkci červených krvinek, která je nezbytná pro přenos kyslíku do svalů. Poněvadž část energie je získávána metabolismem proteinů, jejichž odpadním produktem je amoniak. Ten může mít škodlivý účinek na jiné orgány, a proto musí být efektivně odstraňován z těla. Tento proces zlepšuje aminokyselina arginin, a tak zabraňuje hyperamoniemii (nadměrnému množství amoniaku v krvi). A konečně, poněvadž vitaminy B-komplexu se zúčastňují celé řady metabolických procesů získávání energie, je potřeba, aby jejich podávání bylo dostačující.
Vhodné je také podávat tzv. antioxidanty, tj. látky zabraňující poškozování buněk tzv volnými radikaly vznikajícími v metabolismu (mezi ně řadíme vitamín E,vitamin C,karotenoidy, selen, měď, zinek, mangan).
6. Úprava fyziologických následků způsobených stresem
Jak bylo uvedeno na začátku, sáňový psi jsou vystaveni stresu fyzickému a psychickému. První je způsoben vlastní fyzickou zátěží, druhý měněním podmínek závoděbní (diváci, větší kumulace závodníků, povětrnostní podmínky atd.). Stres může mít škodlivý vliv jednak na činnost CNS, tak i na imunitní systém, který chrání organismus před infekcemi.
Je znám vliv stresu na činnost nervové soustavy (emoční vliv), která může vést ke sníženému výkonu. Proto aby byla zajištěna optimální nervová funkce, je potřeba podávat dostatečné množství proteinů (minimum je 35% sušiny).
Prokázáno bylo také zlepšení odpovědi na stres podáváním vitamínu C (1mg/kg). Předejít poškození membrán buněk je možné také přidáváním vitamínu E a selenu. Vzhledem k vyšší procentu podávání tuku v krmivu, je vhodné přidávat vápník a hořčík. Všechny stopové prvky je vhodné přidávat ve dvojnásobném množství. Železo a měď zabraňují vzniku anémie (chudokrevnosti), zinek je součástí svalové kontrakce a jód aktivuje funkci štitné žlázy, jejiž hormony regulují právě energetický metabolismus.
Praktické krmení saňových psů
Jako u ostatních jednotlivých kategorií psů krmivo musí být nutričně vybalancované a snadno stravitelné. Musí pokrýt základní nutriční požadavky psa, kromě toho musí mít zvýšenou koncentraci energie a mít snížený obsah materiálu tvořícího výkaly. Jednoduše řečeno navíc musí uhradit potřeby pro výkon a stres při tahání saní.
Při krmení saňových psů rozlišujeme čtyři období, které se liší v podávání kvality a kvantity krmiva. Tato období jsou uvedena v následující tabulce a u jednotlivých je uveden vhodný způsob výživy.
Období |
Výživa |
| Klidu | kvalitní udržovací dieta |
| Trénink | postupný přechod na množství krmiva při práci, nebo přidávání přídavku |
| Závody | vliv dalšího stresu - další přídavek |
| Konec sezóny | postupný návrat k udržovací dietě |
Ve všech obdobích života saňových psů, prvním vodítkem správné výživy je hmotnost zvířete. Obojí úbytek i přírůstek jsou známkou neadekvátní výživy. Také každá změna krmení by měla být prováděna pozvolna v období jednoho týdne. Vyvarujme se tak různým zdravotním problémům.
Nutriční doporučení pro saňové psy:
jednotka |
udržovací | krátký výkon | prodloužený výkon |
vytrvalost | |
| Energie | kcal ME/kg | 132 | 150-190 | 200-400 | 400-800 |
| proteiny | %sušiny | 20-27 | 30-35 | 35-40 | 35-40 |
| tuk | %sušiny | 5-10 | 12-20 | 20-30 | 35-40 |
| mastné kyseliny n-6 | %sušiny | 1 | 2 | 3 | 3 |
| mastné kyseliny n-3 | %sušiny | 0,2 | 0,4 | 0,6 | 0,6 |
| krátkořetězaté mastné kyseliny | %sušiny | - | 2,5-5 | 5-7 | 8 -10 |
| vláknina | %sušiny | 2-5 | 3 | 2,5 | 2 |
| vápník | mg/kg | 200 | 250-300 | 300-400 | 400-500 |
| fosfor | mg/kg | 170 | 190-240 | 200-250 | 200-300 |
| draslík | mg/kg | 130 | 130-150 | 150 | 150 |
| NaCl | mg/kg | 240 | 240 | 240 | 240 |
| hořčík | mg/kg | 8 | 20-25 | 25-30 | 25-30 |